Nová hymna? Užívejte raději krátké jméno státu: Česko, anglicky Czechia. A přestaňte „republikovat“

Návrh vedení Českého olympijského výboru (ČOV) na změnu české hymny vyvolal téměř vlnu národního odporu. Publicista a bývalý hudební kritik Jan Rejžek na Facebook v této souvislosti třeba napsal: „Po nápadu naprosto zešílevšího předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala prodloužit naši hymnu o druhou sloku v aranžmá všeho (ne)schopného skladatele,dirigenta a aranžéra Miloše Boka, soudím,že jde o nejobludnější čin od založení Kroků Františka Janečka.“

Nová hymna? Užívejte raději krátké jméno státu: Česko, anglicky Czechia. A přestaňte „republikovat“
Já bych v této fázi také raději vyzval, aby se čeští sportovci, fotbalisté zvlášť, věnovali propagaci země tím, že už konečně začnou (nejen) v cizině užívat, jako téměř všichni ostatní na světě, praktický jednoslovný název státu, tedy Česko (v anglickém překladu Czechia, v německém Tschechien, v ruském Čechija atd.). A přestanou nesmyslně „čekrepublikovat“, tedy užívat formální politicky název i tam, kde je to zcela nevhodné.

Zvlášť, když Česko (Czechia a dalších pět překladů tohoto názvu) je oficiálně zapsáno v závazných seznamech Organizace spojených národů (OSN) a když vláda a všichni vrcholní čeští ústavní činitelé, včetně prezidenta, premiéra a předsedů obou komor Parlamentu ČR už přede dvěma lety shodně doporučili, že užívání názvu Česko/Czechia, Tschechien, Čechija atd. je vhodné především ve sportu.

ČOV ani FAČR neplní memoranda
Navíc předseda ČOV Jiří Kejval, stejně jako expředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta, podepsali v minulých letech s ministerstvem zahraničních věcí hned dvě memoranda, v nichž slíbili, že budou název Česko/Czechia ve světě všemožně podporovat, užívat ho na svých dresech, ve výsledkových listinách a protokolech atd. Jenže skutek utek. Všude jen samá„republika“- i na fotbalových mikinách českého národního týmu, kde to vypadá vskutku nehezky a nečitelně.

A argument? Prý se to sportovcům nelíbí…
Jak líbí, nelíbí? Komise odborníků z řady historiků, geografů i jazykovědců už před pětadvaceti lety jasně a jednoznačně konstatovala, že Česko je název správný a měl by se užívat. A že se to překládá do angličtiny jako Czechia, do němčiny Tschechien a do ruštiny Čechija, je věcí jen těchto národů. My také říkáme Němcům Němci a neptáme se jich na to, jestli se jim tento původně hanlivý název líbí. A neradíme Angličanům, jak mají do svého jazyka překládat třeba slovo „kniha“.

Pro ty méně chápavé: vysloví někdy někdo, že jede na dovolenou do Chorvatské republiky? Ne, vždycky do Chorvatska! Hrají snad Češi hokej se Švédským královstvím nebo s Ruskou federací? Ne, vždycky se Švédskem či s Ruskem! Tak proč do toho míchat Českou republiku, když existuje jednoslovný název Česko?

Mimochodem, v kvalifikaci fotbalového MS 2018 nastoupili Češi dvakrát proti San Marinu. Kdybychom použili dlouhý formální, tedy politický, název Česká republika/Czech Republic, museli bychom na druhé straně logicky užít i politický název San Marina, který zní „Nejvznešenější republika San Marino (či svatého Marina)“. To tedy znamená, že: „dnes se hraje zápas Česká republika vers. Nejvznešenější republika San Marino“. Myslíte, že to takhle pochopí i Jiří Kejval?

Jansta to na rozdíl od Kejvala pochopil
Postupem času předseda České unie sportu (ČUS), bývalý basketbalista Miroslav Jansta na rozdíl od bývalého veslaře Jiřího Kejvala pochopil, že jednoslovný název čeští sportovci (hlavně) v zahraničí nutně potřebují. Je to možná v této souvislosti laciné, ale nedá mi to. Zdá se, že jsou sporty, kde potřebujte k úspěchu kromě nezbytné síly a kondice i více toho „fištronu“.

Jansta ovšem nestihl s propagací jednoslovného názvu státu ani pořádně začít a zastihla jej poněkud nesmyslná kauza státních dotací, kde zmatení policisté i někteří publicisté začali vydávat ČOV za konkurenční sportovní organizaci vůči ČUS. A vůbec jim nedošlo, že členové ČUS, respektive její svazy, tvoří členstvo ČOV, což by v podstatě měla být jen jakási reprezentativní organizace směrem k olympijským hrám a celému olympijskému cirkusu s tím spojenému.

Jinak ještě, co se týče té hymny. I ten nápad s druhou slokou jsem poprvé už před lety slyšel od Jansty. Jenže nyní se toho chopil jeho dnešní sok z ČOV Kejval. Pokud vím, tak původním smyslem celé záležitost bylo doplnit českou hymnu o druhou Tylovu,sebevědomější, sloku, která byla z hymny po vzniku československéhostátu vyňata. Zkrátka to provést tak, jako to udělali v roce 1993 po rozpadu Československa se svou hymnou Slováci, když si k ní přidali druhou sloku.Problém je ale podle mého názoru v tom, že se celé věci ujal sebestředný skladatel, který hymnu násilně předělal i z hudebního hlediska a tím všechnynaštval. Takže z pouhé diskuse o tom, zda přidat jednu sloku, vzniklhumbuk, že tuhle hrůzu tedy nikdy. A tím to také asi celé skončí.

I proto, že Jiří Kejval, který na rozdíl od Jansty nedokáže pochopit ani důvody k užívání Česko/Czechia, neumí záměr ČOV jakkoli důstojně obhájit. Jeho středeční vystoupení v Událostech a komentářích na ČT 24 bylo argumentačně zoufalé.

Jinak, jednoduše řečeno, tady se v té celonárodní diskusi pletou dvě věci. Jednak pouhé nastavení hymny o jednu sloku (což by možná lidem až tak nevadilo, ostatně udělali to, jak už bylo uvedeno, po rozdělenístátu Slováci). A jednak o to, že skladatel Bok si z hymny udělal svou vlastní novou skladbu – a to je ten hlavní průšvih.

Umíráček vers. Marseillaisa?
Já ovšem původní Janstovu motivaci z motivačně sportovního hlediska chápu. Jedna legenda dokonce vypráví o tom, jak si slavný fotbalový trenér Karel Brückner údajně stěžoval: „Já ty své hráče před zápasem hecuju, motivuju je. Proti nám nastupují Francouzi nabuzení Marseillaisou, no a pak zahrají naším klukům ten náš umíráček a my v 10. minutě prohráváme 0:2…“

Ta druhá sloka je opravdu sebevědomější. Přesvědčte se sami: „Kde domov můj, kde domov můj.V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!“

Jenže by s tím mohly být další netušené problémy. Jak třeba připomněl na Twitteru kolega Vítězslav Bureš: „To je Čechů slavné plémě… Slyšíte? Čechů. Takže v této pošahané sobě už jen čekám, kdo přijde s tím, že ta sloka není genderově vyvážená. A pak chudák Tyl.“

Chudák Josef Kajetán Tyl, autor slov české hymny. Jenže co autor hudby František Škroup? Někteří hudební experti se totiž shodli na tom, že motiv české národní hymny podle všeho „ukradl“ slavnému Wolfgangu Amadeovi Mozartovi. Konkrétně z druhé věty jeho Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K 297. A podle mého názoru asi mají pravdu, poslechněte si to sami: (čas asi 0:55).

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o dětské fotbalové dresy komplet.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*